Umělá inteligence přestala být tématem o softwaru a stala se tématem o infrastruktuře. Trénování i každodenní provoz AI modelů potřebují soustředěný výpočetní výkon, a ten se projeví jako poptávka po elektřině, po připojení k distribuční soustavě, po pozemcích a po chlazení. Evropská komise v odůvodnění nařízení (EU) 2024/1364 uvádí, že poptávka datových center po elektřině má v roce 2030 dosáhnout 3,2 % celkové spotřeby Evropské unie (EU), což je o 28 % více než v roce 2018.
Veřejná debata se soustředí hlavně na vodu, protože je to na celé věci nejviditelnější. Stojí za to jí rozumět přesně, protože se kolem ní objevuje spousta nepřesností. Z hlediska nákladů i emisí je ale rozhodující elektřina. Praktická otázka proto není, jestli datová centra mají existovat, ale jak se projektují a jak se provozují. Rozdíl mezi dobře a špatně navrženým centrem je u spotřeby elektřiny i vody velký, a podle připravovaného evropského nařízení má být navíc veřejně čitelný, protože z povinně vykazovaných dat má vznikat elektronický štítek.
Kolik vody datové centrum opravdu spotřebuje
Voda se v datovém centru nepoužívá na provoz serverů, ale na chlazení. Takřka veškerá elektřina, kterou servery spotřebují, se v nich promění v teplo, a to teplo je nutné z budovy odvést. Část chladicích systémů funguje na principu odpařování vody, která odebírá teplo. Voda se přitom částečně odpaří a odejde do ovzduší. Odpařuje se ale jen čistá voda, takže minerály zůstávají v okruhu a postupně se v něm zahušťují; aby se nezanášely výměníky vodním kamenem, musí se část zahuštěné vody průběžně vypouštět do kanalizace a doplňovat čerstvou. Menší podíl spotřebuje zvlhčování vzduchu v sále.
Často se píše, že datová centra vodu spotřebují a světu jí tím ubývá. Takhle to ale nefunguje: voda se neztrácí, jen se vypaří a v průměru za 8 až 10 dní spadne zpět jako srážky. Celkového množství vody na planetě se to nedotkne.
Problém je jinde. Odpařená voda spadne na jiném místě, ne nutně ve stejném povodí, a zároveň se mění to, jak srážky padají. Podle IPCC roste s oteplováním množství vodní páry ve vzduchu rychleji než množství srážek, takže v mnoha oblastech přichází stejný roční úhrn v menším počtu vydatnějších dešťů a mezi nimi jsou delší sucha. Voda pak více odteče a méně se vsákne, takže stejné číslo v ročním úhrnu je méně využitelné. K tomu se přidávají dvě místní věci: odběr datového centra vrcholí v letních vlnách horka, tedy přesně tehdy, když je vody nejméně, a jde přitom často o pitnou vodu z veřejného vodovodu.
Kolik vody centrum spotřebuje, přitom rozhoduje volba chladicího systému, ne velikost datového centra. Systémy založené na odpařování spotřebují vody nejvíce; systémy se suchým chlazením a uzavřené kapalinové chlazení prakticky žádnou. Je to ale kompromis, ne volba lepší varianty: odpařovací chlazení spotřebuje více vody a méně elektřiny, suché chlazení naopak. A protože velká část elektřiny pochází ze zdrojů s vodním chlazením, typicky z tepelných a jaderných elektráren, úspora elektřiny šetří i vodu, která se v areálu centra nikdy neobjeví. U větrných elektráren a fotovoltaiky to neplatí, takže záleží i na tom, odkud elektřina pochází.
Co se o provozu datových center povinně vykazuje?
Provozovatelé datových center vykazují každoročně nejpozději do 15. května údaje o energii, vodě, teplotách a odpadním teple za předchozí kalendářní rok. Rámec tvoří článek 12 a příloha VII směrnice o energetické účinnosti (Energy Efficiency Directive, EED) (EU) 2023/1791 a nařízení (EU) 2024/1364, které se vztahují na centra s instalovaným příkonem výpočetní techniky nejméně 500 kW, ať jde o provoz podnikový, kolokační nebo co-hostingový, tedy takový, kde si zákazník pronajímá výpočetní kapacitu, nikoli prostor pro vlastní hardware. V Česku povinnost ukládá § 9c zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 87/2025 Sb. s účinností od 1. 8. 2025; jeho odstavec 1 hovoří o celkovém příkonu nad 500 kW, do něhož se podle odstavce 9 započítá příkon výpočetní techniky, takže povinnost může dopadnout i na provoz, který by práh podle nařízení nesplnil. Dosažení 500 kW je nutné oznámit Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) do 2 měsíců, které vede seznam datových center. Na Slovensku se vykazuje přes platformu ReportENER po zápisu u Slovenské inovačné a energetické agentúry (SIEA).
Z vykázaných hodnot se počítají čtyři ukazatele: kolik elektřiny spotřebuje celé centrum na jednu kilowatthodinu dodanou serverům (PUE, Power Usage Effectiveness, účinnost využití energie), kolik vody připadá na jednu kilowatthodinu spotřebovanou servery (WUE, Water Usage Effectiveness, účinnost využití vody), jaký podíl vyprodukovaného tepla se využije jinde (ERF, Energy Reuse Factor, činitel opětovného využití energie) a jaký podíl spotřeby pokrývá obnovitelná energie (REF, Renewable Energy Factor, faktor obnovitelné energie).
Nad 1 MW celkového příkonu přistupuje podle § 9c odst. 6 povinnost odpadní teplo využít, a to dodávkou do soustavy zásobování tepelnou energií, dodávkou odběrateli, nebo přímou spotřebou ve vlastním energetickém hospodářství. Neproveditelnost je nutné doložit energetickým posudkem podle § 9a odst. 2 písm. f), který se zpracovává při výstavbě nebo při navýšení příkonu o více než 25 % a je součástí dokladové části dokumentace pro provádění stavby.
Co v Grinity děláme, aby byl provoz datových center zelenější
Pomůžeme navrhnout měřicí schéma tak, aby odpovídalo požadavkům norem řady ČSN EN 50600-4, které pro datová centra definují ukazatele účinnosti a určují, kde přesně se mají jednotlivé veličiny měřit. Ověřujeme, které vykazované ukazatele lze z existujícího měření skutečně doložit, a doplňujeme chybějící měřicí body. Zpracováváme roční podklad pro evropskou databázi včetně vymezení hranic datového centra a rozdělení systémů sdílených s ostatními provozy budovy. Energetický posudek podle § 9a zákona č. 406/2000 Sb. zpracovává náš energetický specialista s oprávněním uděleným MPO, zapsaný v seznamu energetických specialistů vedeném u ministerstva.
Vedle vykazování a energetiky provádíme také certifikace BREEAM a LEED, které mají pro datová centra vlastní varianty. LEED má samostatný systém BD+C: Data Centers pro nová centra, kde je alespoň 60 % podlahové plochy dokončeno k datu certifikace, a pro existující provozy variantu O+M; v nejnovější verzi LEED v5 jsou postupy vyvinuté pro datová centra zapracované do systémů New Construction a Existing Buildings. BREEAM má samostatné schéma BREEAM Data Centres, jehož platná verze je z roku 2010, a mimo Velké Británie se datová centra hodnotí v rámci BREEAM International New Construction. Pro naše klienty to má praktický dopad: certifikace i povinné vykazování vycházejí ze stejných dat o spotřebě, měření a chlazení, takže se vyplatí připravovat je společně, nikoli odděleně.
Na měření navazuje návrh opatření. Zpravidla se vyplatí v tomto pořadí:
- Doplnit podružné měření. Dokud se odděleně neměří spotřeba samotných serverů, není účinnost centra výpočet, ale odhad. Měření na zdrojích nepřerušovaného napájení a na rozvodných jednotkách v racku je zároveň povinný vstup do vykazování a zároveň první podklad pro jakékoli další rozhodnutí.
- Oddělit studený a teplý vzduch v sále. V běžném sále se chladný vzduch přiváděný k serverům míchá s horkým vzduchem, který ze serverů odchází. Chlazení to kompenzuje tím, že vyrábí zbytečně studený vzduch. Uzavřením uličky mezi řadami racků, zaslepením prázdných pozic v racku a utěsněním prostupů v podlaze se oba proudy oddělí. Je to opatření s nejlepším poměrem nákladů a efektu, protože nevyžaduje zásah do zdroje chladu.
- Zvýšit teplotu vzduchu přiváděného k serverům. Sály bývají chlazené na nižší teplotu, než jakou servery skutečně potřebují, obvykle z opatrnosti a z historického nastavení. Zde se naskytuje významný prostor pro využití freecoolingu pomocí suchých chladičů nebo přímého freecoolingu. Každý stupeň navíc znamená více hodin v roce, kdy k chlazení stačí pouze venkovní vzduch a nemusí běžet kompresorové chlazení ani odpařování, což šetří elektřinu i vodu zároveň. Nastavená teplota je navíc sama o sobě údajem, který se uvádí. Mez, kam až lze jít, určují provozní podmínky konkrétního hardwaru, takže nejde o opatření od stolu, ale o výsledek posouzení sálu.
- Nastavit odpařovací chlazení. U center, která už mají odpařovací chlazení, se dá spotřeba vody snížit bez výměny technologie: nastavením venkovní teploty, od které se odpařovací stupeň vůbec spouští, a nastavením toho, jak často se voda v okruhu vyměňuje. Obojí bývá od dodavatele nastaveno konzervativně a nikdy se k tomu nikdo nevrátil.
- Využít odpadní teplo. Teplo ze serverů může jít do soustavy zásobování tepelnou energií, do sousední budovy nebo do vlastního provozu. Zajímavým technickým řešením jsou rovněž tepelné smyčky s decentrálními tepelnými čerpadly voda/voda umístěnými v okolních budovách pro zajištění jejich vytápění či ohřev TV právě odpadním teplem z datacenter. U center nad 1 MW to není volba, ale zákonná povinnost, a čím dříve se řeší, tím levněji, protože se s tím dá počítat už v návrhu rozvodů.
- Vyřešit nákup elektřiny. Podíl obnovitelné energie se vykazuje a dá se zvýšit vlastní výrobou, smlouvou o přímém odběru z konkrétního zdroje (Power Purchase Agreement, PPA) nebo nákupem záruk původu. Každá z těch cest má jiné podmínky, za jakých ji lze do vykazování započítat, a je dobré je znát dříve, než se podepíše smlouva.
Další krok
Evropská komise připravuje nařízení, které má z vykazovaných dat generovat veřejně dostupný elektronický štítek s třídami účinnosti využití energie a vody; podle návrhu zveřejněného 2. 7. 2026 se má vytvářet automaticky od 15. 8. 2027. Obraťte se na nás – rádi s vámi nezávazně probereme rozsah posouzení vašeho datového centra a navrhneme měřicí schéma odpovídající jeho velikosti a typu provozu.